menu
Podívejme se spolu na příklad eurotunelu spojujícího kontinentální Evropu s územím Spojeného království. Od roku 1994 bylo v tunelu přepraveno více než 26 milionů kamionů a více než 340 milionů tun nákladu. Touto cestou prošlo mezi Spojeným královstvím a kontinentální Evropou 25 % jejich vzájemného obchodu, což představuje celkovou částku kolem 115 miliard euro ročně.
Přes více než 20 let slouží tunel jako vstupní brána pro obchodování s kontinentem. Jakékoli i sebemenší zpoždění může spustit docela devastující dominový efekt na podniky spoléhající na hladký přeshraniční pohyb zboží. A není to jen tunel samotný. Nedávno byl zveřejněn podrobný plán pro udržení plynulého pohybu zboží na kentských dálnicích pro případ výpadků tunelu nebo v souvislosti s Brexitem. „Operace Stack“ si dává za cíl zjednodušit a ulehčit dopravu obyvatelům i obchodníkům v Kentu v případě přerušení provozu tunelu. Zatímco vláda sestavuje interní plány, jako například tento pro řešení případných výpadků v tunelu, podniky musí zaujmout proaktivní postoj a nachystat si scénáře pro změny cel, poplatků, tarifů a také změny a zpoždění na hranicích.
Spousta současných výrobních procesů předpokládá přecházení hranic a to zpravidla několikrát. Problematiku zásobovacích řetězců tak posouvá na další úroveň komplexnosti. Příklad? Kliková hřídel používaná v BMW mini překročí hranice prostřednictvím tunelu hned třikrát a na své cestě k zákazníkovi tak urazí přibližně 3 200 km. Na tomto příkladu vidíme poměrně zřetelně riziko, kterému budou muset čelit britští výrobci automobilů po odtržení od Evropské unie.
Je třeba říci, že toto je pouze jedním ze symptomů mnohem širších potíží napříč celou britskou ekonomikou. Od doby, kdy Velká Británie vstoupila do EU, byl britský průmysl a obchod tvarován a tažen partnerstvím s dodavateli ze sousedních zemí. Brexit celý tento systém ohrožuje a působí pochyby, zda obchodníci budou schopni zabezpečit efektivní a dostupný způsob pohybu zboží.
Automobilový průmysl s výhodou využívá výrobní a zásobovací cyklus just-in-time, kde jsou veškeré zásoby drženy na minimální úrovni, aby byly minimalizovány náklady spojené s držením zásob na skladě. Na jedné straně tento systém zásadně zvyšuje produktivitu a snižuje náklady, ale na druhé vystavuje podniky riziku změn na trhu a různých překvapení. Je více než zřejmé, že celý tento systém spoléhá na schopnost naprosto přesně předpověď budoucí potřeby.
Podniky s rozsáhlými složitými zásobovacími řetězci se budou muset poohlédnout po způsobech zmírnění následků různých výpadků. Zatímco politika cel, tarifů a hraniční infrastruktury bude podrobně zkoumána a diskutována, podniky samotné by se měly ujistit, že jsou připraveny na jakýkoli scénář vývoje. Využití externích dat pro přesné předpovědi bude naprosto nezbytné.
Ve chvíli, kdy máte k dispozici velký objem dat, nabízí se ke zvážení zapojení prostředků umělé inteligence k vytvoření rychlé a přesné předpovědi zaměřené na vnitřní i vnější rizika. Umělá inteligence vede k vyšší dynamice a hlubšímu vhledu do problematiky, zároveň také snižuje čas potřebný pro rozhodování a automaticky identifikuje potenciální rizika včetně odhadů dopadu na fungování celého zásobovacího procesu. S takto vyspělými nástroji je možné například propojit data ze sociálních sítí, předpovědi počasí a zpravodajství pro předpovídání výpadků s dechberoucí rychlostí a přesností.
Zásobování prochází obdobím dosud nevídaných změn. I když některým výpadkům stále nelze zabránit, stále platí nutnost být připraven. Vyspělost současných cloudových technologií umožňuje skutečně propojené systémy a přístup k podnikovým datům odkudkoli a v reálném čase. Umělé inteligenci chvíli potrvá učit se z dat, která zpracovává, ale už teď vidíme, jak důležitou roli v procesu plánování sehrává.
