menu
SPA hotel Lanterna ve Velkých Karlovicích byl i v roce 2018 dějištěm Profesního setkání logistiků. A stejně jako v předchozích letech jsme dostali množství informací z oblasti logistiky, které se jen tak někde nedozvíme. Letošní setkání konané ve dnech 17. a 18. května se neslo v duchu: „LOGISTICKÝ AUDIT NAŽIVO“. Pro ty, kdo jste se nemohli zúčastnit, ale i pro ty z vás, jež si chcete zrekapitulovat, co se na setkání událo, jsme připravili krátký report.
Přednášející: Ing. Radek David, LOGICON Partner
Celý průběh setkání se nesl ve skutečně praktickém duchu. Hned na začátku byl hostům zadán drobný úkol – akční plán – týkající se logistického auditu. Úkol zněl jasně: odhalit nedostatky v celém logistickém řetězci a přijít s řešením.
Po tomto úvodu se už Ing. Radek David plně pustil do své přednášky, v níž popisoval audit fiktivní firmy BAZMEK a. s. Vytvořil diagramy pro jednotlivé kroky v logistickém řetězci této firmy a detailně rozebral distribuci a prodej, plánování a řízení výroby, nákup, příjem, zaskladnění, objednávání, výdej a expedici. V průběhu této přednášky jste tak mohli nahlédnout na logistický audit skutečně krok za krokem. V rámci auditu také vyvstaly problémy v podobě velké fluktuace zaměstnanců a jejich nízké kvalifikace a nekázně. Tyto skutečnosti, ze kterých plynulo zpožďování procesů, chybovost a neustálá nevědomost a zaučování pracovníků, logistickému řetězci škodily. A právě díky auditu se je podařilo odhalit.
Přednášející: Ing. Ivan Sluštík, MBA, Salso
Ing. Iva Sluštík hovořil o řízeném skladování ve společnosti fgFORTE, která patří mezi klíčové hráče na trhu s průmyslovými bateriemi. Nastínil několik problémů, které ve firmě objevil, a pak řešení, jež výrazně zlepšilo celkový chod skladování.
Nedostatky ve společnosti fgFORTE byly spjaty jak s lidmi, prostory, tak i s procesy, které se křížily nebo byly zcela nadbytečné:
manuální označování dat v rámci systému evidence,
informační systém Pohoda E1 – vše separátně, spíše poslepované,
přepisování informací, nic nepropojuje celou firmu,
špatné uspořádání skladovacího prostoru a provozní slepota: „Máme malou kapacitu skladu,“ přitom do některých polic nedosáhli a dobře dosažitelný prostor zbytečně zabírali věcmi, které se nevyužívají,
zvýšená migrace lidí, v důsledku čehož byla na denním pořádku neznalost produktů a neefektivita,
veškerá skladová řešení se rychle implementují a zaměstnanci s nimi nejsou řádně seznámeni.
Toto všechno bylo odbouráno chytrým skladovacím řešením WMS Salso, které není drahé a robustní, ale přesně pro potřeby firmy fgFORTE. Navíc už nyní nepotřebovali ani nikoho z Pohody, protože WMS Salso má vydefinované xml soubory, což je velká výhoda. Průběh implementace WMS sestával ze čtyř fází: analýza, návrh, implementace a spuštění. A za jakou dobu je reálné systém WMS Salso zavést? Je třeba počítat se dvěma až třemi měsíci.
Hlavními cíli zavádění WMS bylo, aby se ve firmě zautomatizovalo maximum procesů a aby zákazník prováděl jen minimum zbytných záležitostí. Dále bylo nezbytné snížit chybovost, udělat ve skladu pořádek a přehled, vytvořit lepší informace o produktech, snížit náklady na skladování a zvýšit efektivitu (kdyby se toto řešení nezrealizovalo, měli by o jednoho pracovníka zbytečně navíc).
Díky řízenému skladování a změnám v pouhém uspořádání skladu navýšili kapacitu skladu na 214 %. Nejen, že byl prostor skladu nyní efektivně využitý, ale zaměstnanci měli k dispozici i mapy skladů, důkladný přehled o příjmu a výdeji zboží a napříč celou organizací měli vše evidováno v jednom systému. Skladníci navíc dostali lehké a levné čtečky pro zaznamenání množství a šarže, které jim bohatě postačily, oproti těžké Motorole se svými 0,5 kg. Zavedení WMS Salso tedy celému logistickému řetězci firmy fgFORTE významně pomohlo.
Přednášející: Ing. Čeněk Merta, MBA, Fakultní nemocnice Olomouc
Ing. Čeněk Merta odhalil zajímavosti ze zákulisí Fakultní nemocnice Olomouc. Například to, že je tato příspěvková organizace 2. největší zaměstnavatel v Olomouckém kraji, že zde pracuje 3 648 zaměstnanců, z čehož je 623 lékařů, že se jedná o 6. největší nemocnici v republice a že její hospodářský výsledek činí téměř 190 mil. Kč ve srovnání s ostatními institucemi, které mají hospodářský výsledek okolo 60 mil. Kč a méně. Rovněž zajímavou informací bylo to, že farmaceutické firmy patří mezi prvních 20 firem ve velikosti svého obratu.
Pan Merta také nastínil, jak je významný vliv zdravotnického personálu na dění v nemocnici a že není jednoduché se vším manipulovat, především kvůli regulačnímu prostředí cen, mezd, výkonů i léků a prostředků. A co je potřeba rozlišovat? Pacient není zákazník! Především proto, že nemocnici nic neplatí, ale platí pojišťovnu.
I zvláštnosti nákupu léčiv, které pan Merta zmínil, nám rozšířily obzory. Například to, že klinické studie léčiv trvají nesmírně dlouho (15–25 let do prvního užití) a jejich výrobce disponuje patentovým krytím na 10 let, po celou tuto dobu má na prodej monopol. Žádná konkurence ani cenové regulace. Právě proto jsou nově zavedené léky tak strašně drahé. Po skončení desetileté doby „hájení“ a uvolnění patentu se cena léků začíná postupně snižovat a na trh přichází další výrobci s podobnými produkty. Ing. Čeněk Merta zkrátka řekl spoustu zajímavých informací včetně toho, jak probíhá výběr dodavatele léčiv.
Přednášející: Max Kovář, Varroc Lighting Systems
Max Kovář se zaměřil na TATRA Truck a zhodnotil layout jejich výrobního závodu a umístění skladů a zboží v něm. Na základě toho pak definoval slabé stránky, příležitosti pro zlepšení a doplnil komentáře k jednotlivým částem. Následovalo stanovení všeobecných problémů napříč všemi pracovišti jako problém s deštěm, rozbitá podlaha nebo vládnoucí chaos na pracovišti. Popsal také klíčové materiálové toky a provedl personální audit. Ke všemu pak samozřejmě následovaly návrhy na změny, kterými se všichni přítomní mohli inspirovat.
Přednášející: Ing. Pavel Boháč, Aimtec
Přednáška Ing. Pavla Boháče nám osvětlila rozdíl mezi APS a ERP a ukázala praktické příklady využití APS ve firmě Aimtec v souvislosti s tokem materiálu a kontrolou chybějícího a objednaného materiálu.
Přednášející: Ivan Škalda, Tescoma
Krásnou případovou studii si připravil Ivan Škalda z Tescomy, v níž popsal projekt změny distribuční strategie složený z těchto kroků:
popsání strategie
zavedení potřebných technologií
stanovení a pořízení materiálu
řízení celého procesu (kontrolní mechanismy, zákaznický servis apod.)
Závěr Profesního setkání logistiků se nesl v LOGISTICKÉM MIXU, kterému vévodili Roman Klepek a Jiří Holík. Pan Klepek se zaměřil na implementaci TWI v KES (kabelové a elektrické systémy) a pan Holík z Dynamic Future promluvil o zákaznickém interfacu simulačních modelů pro průmysl 4.0.
I tento rok bylo Profesní setkání logistiků nesmírně přínosné a nabité spoustou užitečných informací, které se nám budou hodit. A na závěr se můžete podívat na kratičký sestřih z celé akce.
