menu
Ahoj Tomáši, při příležitosti dovršení deseti let tvého předsedání KLA jsem si řekl, že je třeba s Tebou udělat rozhovor.
Ne dělám si srandu, to není ten hlavní důvod, i když je to pravda. Já chci tímto rozhovorem ukázat, že i auditor a předseda Komory logistických auditorů navíc, je člověk veskrze normální a může být i pozitivní (tedy mentálně, bo v této době je to skoro zakázané slovo).
Jen doba nám nepřeje a i další rozhovor musíme realizovat on-line, jako důkaz opět foto, tak jdeme na to:
Jaká byla tvoje cesta k logistice, potažmo do Komory logistických auditorů, vím (přečetl jsem si někde v tvém medailonku, jinak jsem to nevěděl), že jsi vystudovaný ekonom, tak proč logistika?
Je pravda, že jsem studoval ekonomiku. Byl to omyl, který jsem pochopil už na škole, ale statečně jsem to doklepal k diplomu. Protože mi to, co tam do mě ti komunisti hustili, nedávalo smysl, skončil jsem s pocitem, že vím, že nic nevím.
To určitě nebylo ani poprvé ani naposledy, myslím, že to takto máme všichni, někdo častěji někdo méně často, že Tome?
Když se pak za pár měsíců zhroutil režim, začal jsem s prázdnou hlavou ekonomiku studovat znovu, tentokrát jako samouk hozený do vody. Zpětně hodnoceno, můj profesní životopis z dob, kdy jsem se živil jako ekonom, vypadá celkem impozantně. Ale od chvíle, kdy jsem pro svého posledního zaměstnavatele začal vybírat a implementovat velký ERP systém, jsem postupně zjišťoval, že moje parketa je někde jinde.
Logistika?
Vlastně jo, ale ne hned. Na tom projektu ERP jsem se setkal s Ivanem Sluštíkem. Zažil jsem s ním tu rozkoš, která pramení z vymýšlení řešení a jejich uvádění do života. Tu radost, když výsledek funguje a slouží tomu, čemu má. Po několika letech intenzivní spolupráce jsme spolu založili SALSO a vrhli se na logistiku. A chvilku na to jsme se potkali s Jarkem Bazalou, který nás přitáhl do KLA a pak už to znáš …
Hele ta radost zní lépe než rozkoš, ale rozumím. Teda ty ses rozjel, tak doufám, že na konci zvládneme společně všechno řádně sečíst a případně integrovat jako ekonom s matfyzákem.
Určitě bychom se mohli rozpovídat o spolupráci s kolegy z Dynamic Future, logistických projektech ve zdravotnictví, Vašem SALSOWMS, ale to bychom tu byli možná nejméně do půlnoci, že?
S Petrem a Honzou tzn. „Dynamiky“ se mi dělá bezva neb jsou to profíci, ale bylo by to fakt na delší povídání. Nebude lepší se posunout z minulosti do současnosti?
Pravda, takže na čem teď aktuálně pracuješ?
Už rok dělám s kolegy na projektu nového logistického konceptu pro významnou slovenskou firmu. Je to pěkná práce a přes překážky, které nám klade pandemie, lépe řečeno omezení, která jsou s ní spojená, se blížíme k cíli. Baví mě to a po cestě jsem se zase spoustu věcí naučil.
A vedle toho se trochu podílím na diskuzích o inovaci metodiky logistického auditu. Dělám docela dost logistických auditů a tak bych chtěl, aby celá metodika byla efektivnější a zároveň přinášela zákazníkům větší přidanou hodnotu.
O přidané hodnotě a ochotě ke změnám by se dal sepsat román, tak snad ta metodika bude spíš novelou, aby se to dalo lépe vstřebat.
Ty děláš, jako, že jí neznáš, vždyť jsi u toho. Je to hodně o schopnosti výsledky auditů vizualizovat a správně argumentovat a změny naplánovat, tak aby se dali realizovat.
Kuchařka to nikdy úplně nebude, ale kontinuálně pracujeme na tom, aby byl audit efektivním a flexibilním nástrojem pro rozvoj logistických a navazujících procesů.
Teď už konečně k tomu člověku uvnitř auditora a předsedy KLA. Jak odpočíváš, co jsou tvé koníčky, či koně?
Mé koníčky jsou už cca 40 let neměnné a oscilují v magickém trojúhelníku Víno – Ženy – Zpěv.
Woow to zní dobře, teď už budou všichni věřit, že auditor je i člověk. S tím zpěvem a částečně i vínem to mohu potvrdit. Není totiž žádné akce (samozřejmě logistické), kde bys nehrábl do strun kytary a nevyloudil nějaké libé zvuky, doplněné zpěvem, který je stejně libým zvukem, samozřejmě. Ženy komentovat nebudu, to mi nepřísluší.
Jsem v tom velmi ambiciózní, takže dělám všechno proto, aby to byl stále trojúhelník a ne úsečka, nedej bože jenom bod.
Kdyby přeci jen mělo dojít na výběr jednoho bodu, který vrchol trojúhelníku bys volil.
No comment :-)
Tomáši musím, tedy nemusím, ale chci se Tě zeptat na aktuální situaci, respektive tomu co zde běží v letošním roce. Vlastně úplně neplatí, že jen zde, je to věc globální. Jak se ty osobně vyrovnáváš s aktuální realitou a co plánuješ?
Ptáš se asi na pandemii.
Kdo by to byl řekl, bohužel ano. Ale u Tebe se nebojím nářků a nadávek, bo jsi správný chlap a Valach k tomu (velké V je zde důležité!), protože jinak by bylo po trojúhelníku :-)
Snažím se odfiltrovat všechny zprávy, které se na mně valí, a hrdě prohlašuji, že zase jednou vím, že nic nevím.
Takže jen dnes je to podruhé, to nevědění, myslím.
Na rozdíl od těch, kteří se tváří, že ví a zaplavují svět svými stanovisky. Jako anarchista s pobavením sleduji, jak nám ten stát k ničemu není.
A co plánuji? Plánuji, že to přežiju.
Tak to jsem rád, že mohu říci, že mám podobný přístup a hlavně pod závěrečnou myšlenku se podepisuji, klidně krví.
Ještě se musím vrátit k letošnímu Profesnímu setkání logistiků na síti, co Tě to vůbec napadlo? Sice už jsi to určitě vysvětloval mnohokrát, ale opakování je matka moudrosti. No a co PSL 2021, máš něco schovaného v batůžku překvapení? A pokud ano dáš nám nahlédnout?
Profesní setkání logistiků je takový drahokam KLA. Od lidí, kterých si vážím, jsem dostal důvěru, že ho můžu opečovávat a leštit a jednou za rok vystavit na veřejnosti. To je celé.
A za to ti patří velký díky, že do toho pořád máš chuť i energii. A že to děláš dobře je jasné!
Letos to bylo bláznivé, netušil jsem vůbec, do čeho jsem kolegy, včetně Tebe, uvrtal. Ale vy jste všichni skvělí, a když jsem na konci viděl, jakou z toho máte radost, tak jsem měl taky radost.
Radost byla všeobecná a za mě ta RADOST byla takovou ČERVENOU NITKOU letošního PSL. Myslím, že nápad s ochutnávkou a bary byl excelentní. Naše akce tak byla dostatečně ozvláštněna a odlišena od ostatních akcí.
PSL 2021 bude. Bude ve Velkých Karlovicích na Lanterně 13.-14.5.2021. Překvapení mám, nechám ho ale zatím v batůžku.
Já to tušil, že budeš tajemný, ale určitě je na co se těšit, i když cokoliv dnes plánovat je výhradně s využitím křišťálové koule.
Když uděláš pomalu bilanci za rokem 2020, což už jsi trochu udělal, je něco, kromě …. (však víš), co ti utkvělo v paměti?
Telekonference! Já jsem sice věděl, že něco takového existuje, ale netušil jsem, co to obnáší. Musím opravit to svoje: „Vím, že nic nevím“, protože jedno už vím určitě: Peklo existuje a jeho jméno je telekonference.
Já doplním, že má kámoše pekelníka, a sice videokonferenci , tedy s výjimkou, když si video-telefonuješ s kamarádem, tak jako právě nyní.
Tomáši moc díky za rozhovor a tvojí „člověčinu“, přeju ti hodně zdaru do dalších let a věřím, že nakousneš druhou desítku i co by předseda Komory. K tomu přidávám kupu štěstí a pevné zdraví.
Tobě Rudolfe úplně stejně!
A to jsou ti dva, co rozhovor spáchali:
